Anotace: Padnout a vstát je- štěstí.

.
Pády jsou skvostné.
Proč ne?

Vždyť
v pádu hledáš
už jen
pravdu.

Nic jiného tě neuspokojí.
Malého máma nakojí.
Tebe-kdo napojí?

Země. Z Tebe. Nebe.

Poklekni pod modrou oblohou
co díváním se ztemní.
Tvá duše-ta tím prostě
jemní...

Už se nebrání.

Jen světlo temnotu zahání!
-chce li ještě

v kapkách deště

čistí se vzduch
promlouvá duch
a ty konečně slyšíš:

Odpusť si pád.
Stál za to.
Nic nebude ti vzato.
Jen sňato.
A do prázdného přidáno.
.

Publikoval(a): Lipová, 3.6.2016