Anotace: o ženách... a přeju: krásné dny v přírodě

.
Milují ,své dny´
které jim ozřejmí
kdo v nich ještě žije.


Ta křehká i ta pevná
-skládá křídla jemná

plačtivá i hravá
-vůni kolem dává

rozumná i hloupá
-po větru se houpá

silná i má strachy
-dolů kropí zraky

barevná i černá
-zůstává si věrná;

Nasává i rozdává,
vlnou luční se stává....


Když je trávy nad kolena
miluje to každá žena.
Po stehnech ji laská.

Jako zvonek modravý
svítí sebou do dáli
stejně
další
květy.

Rostou spolu věky.
.

Publikoval(a): Lipová, 10.6.2016