Tichými kroky
Tichými kroky
Možná nadešel čas
kdy v těch nejkrásnějších vzpomínkách
proplaví se slzy
v tichu bez hořkosti.
A už nepůjde se spolehnout
na podávanou ruku
jsem příliš slabá v kolenou
a ty přes dva světy daleko.
Vše je barevné a černé
(bílá patří praporkům)
snad budeš mi přát
abych jednou došla k vlastnímu prahu
a věděla kterou nohou vykročit…
Publikoval(a):
Lugilla, 15.6.2016