Vzpomínky na ztracenou lásku
Vzpomínky na ztracenou lásku
Anotace: Láska, není to jen slovo, ale životem jde s námi, aby nám ukázala radost i žal. A někdy se vrací jen ve vzpomínkách....
Sluncem zalité, vzpomínky se nesou,
jako peří paví s nesmrtelnou krásou.
Svůdnost okamžiku je ta tam,
ale v myšlenkách se stále drží ten pocit kráčejíc,
do zapomenutých bran,
do času z poznání, do času v povětří písně znějíc.
Bez truchlení nebyl by si člověk vážil toho divu,
kdy dva milenci spolu byli zamčeni v pokoji z mlhy,
kapičky je konejšily, aby neshořeli ve věčném svitu,
však konec se blížil, rozpadaly se ohnivé kruhy z lásky,
už se nenavlíkaly korálky na provázky pozlacené při úsvitu.
Každý ten korálek měl svou moc.
První zažehl jiskru,
druhý žádal dva o cudnost,
třetí bál se splynutí do rozbřesku,
čtvrtý bojoval o lidskost,
pátý miloval příliš, nenosil žádnou masku.
Klam byl v popředí, smál se nahlas,
přesto to byl vzácný čas,
přesto se ještě, když noc bdí, probudí zpěv v nás
a chlácholí lidskost náruč andělských krás.
V tu dobu je maska rozbita a v rozbřesku cudnosti
je jiskra zas.
Publikoval(a):
Rose-H, 4.7.2016