Anotace: Napsáno po zklamání...

Ztratil jsem lásku,
I smysl žít,
Ale byla tu osoba, o kterou jsem se mohl opřít…
Řekla mi, že láska bolí,
A nezapomeň , vždy trpí
Ten, kdo miluje více…
Ztracená láska i siláka skolí,
Láska je mocná – ta tě lapí,
Ale s ní každý žít chce…

Byla mi múzou,
I rádkyní s radou svou.
Za to jí chci poděkovat,
Díky ní, se teď můžu smát a usmívat…

Proč, když jsme se už jednou spálili o lásky plamen,
Chceme být v poblouzněných snech,
Očekáváme vztah plný změn…
Nezmění se nic – budeme ve stejných plamenech.
Na jejich ostré jazyky časem zapomínáme,
Ale objeví se – čas zamilování proklínáme…

Láska je nástrojem, jak někoho chytnout a nepustit ani na krok,
My hledáme místo, odkuď můžeme zrealizovat do svobody skok…

Vše se ale opakuje – bludný kruh…
Co je to láska? Slovo, vzduch…?!

Publikoval(a): Jean Larycu, 24.11.2010