Anotace: Smekám klobouk před svým zetěm Honzou, který v minulých dnech dokončil stavbu rodinného domu

Bude vznosná svítivostí
se vzpomínkou na zemskou tíž,
lidem, Zemi, jež tě hostí,
tímto svůj dluh zaplatíš.

Vyrostla do svítivosti,
nemysli už na obtíž,
bylo vykonáno dosti,
hrdost má být blíž než tíž.

Vyrostla z bláta a hlíny,
z černoty do slunka jasu,
končí starosti a splíny
pohledem na čistou krásu.

Večerem tvé oči lesklé
nemyslí už na svůj kříž,
třpyt hvězd odráží se ve skle,
radostí si zaplatíš.

Publikoval(a): podnebný, 9.7.2016