Anotace: Někdy to na mne dolehne. Taková ta nálada, kdy vidíte všechno černě...

Pod korunami mrtvých stromů,
jen lživé střípky naděje,
a lidé, kteří stádo volů,
či hejno ryb připomínaje.

Probuď se drahoušku,
v chlad toho jitra,
chci tě mít nablízku,
vzali mi naději, zabili bratra.

Zadrž, zbytečné jsou slzy,
dívko, přestaň již vzlykati,
vždyť v patách jdou nám vrazi,
a mrtví mezi nás se nevrátí.

Publikoval(a): elCajoon, 11.7.2016