Anotace: .....

Smutný osud

V očích smutek máš
a šrám na srdci.
Přesto toužíš žít
a lánem rozkvetlé
louky jít za svým
štěstím.

Nasloucháš ptačímu
zpěvu s láskou a
šumění lesa vítáš.
Jaká to krása když
sprostému slovu
nenasloucháš.

Les tě svým stínem
přikryje když do
mechu uleháš.Slyšíš
jen ptačí zpěv a šum
lesa.

Neslyšíš lidský křik
a panovačný hlas,co
káže Ti a chrlí slova
sprostá.Jsi na chvíli
volná a ke svým snům
svobodná.

Toužíš jen žít tak
jak ty chceš.Toužíš
být volná.V očích
slzy máš a šrám na
srdci.Přesto se zlému
osudu vzpíráš.

Jako ve snách jdeš
rozkvetlou loukou
a v šumu lesa útěchu
hledáš. V ruce držíš
nůž a hrdlo ,co na
tebe křičí protínáš.

Křik ustal a ty se
hroutíš. Pláčeš.
Jaká to úleva už
nikdy neuslyšíš ta
slova sprostá.Slova
co tě tolik ranili
a krvavý šrám na
tvém srdci způsobili.

Publikoval(a): slunečnice69, 11.7.2016