Anotace: V přírodě jsou krásné barvy, které malují svět a život....

V moci blankytu létám ve svých snech,
jako ptáci, kteří rozezpívávají oblohu ve slunných dnech.
Oslnivá rána přechází ve zlatá poledne,
do moře květů mé srdce pohlédne.

V záplavě pivoněk, růží, jasmínů,
mé myšlenky jsou zahaleny v karmínu.
Zhluboka se nadechnu v tom červenolícím světě,
brýle nemám, a přesto vidím růžově.

Jedno nadechnutí vnáší mi do těla barvy,
vidím krajinu doma i tam, kde rostou zelené palmy.
Vidím nádheru všude a všemi smysly,
žlutá, modrá, fialová, červená, růžová, zelená… se do mě vtiskly.

Už nebloudím životem sama, ale hřeje mě jeho barevnost,
její společnost je stálá, jakoby snad na věčnost.
Maluje na nekonečné plátno barvami, co nikdy nedojdou,
těmi, které navždy obejmou.

Publikoval(a): Rose-H, 14.7.2016