Jako kdysi doktor Uher
Jako kdysi doktor Uher
Pryč a pryč je všecko,
pryč je má naděje,
já pláču jako děcko,
co mi to prospěje.
Přestalo slunce svítit,
vyhasla láska tvá,
nemohu ti odpustit,
žes mi byla nevěrná.
Pozdě bycha člověk honí,
marně hledá, co už není,
i když pro ní slzy roní,
co se stalo, už nezmění.
Rychle to jde s každým dolů,
když se oddá alkoholu,
s kocovinou není výhod,
brzy si odnese život.
Publikoval(a):
podnebný, 22.7.2016