Kde jméno má...
Kde jméno má...
Nutím se ke lži
Snad slova jsou past
Hranice snu se všednosti podobá
Kde asi leží
Ozvěna v nás
Co oči poulí
Slzu ukrývá
Pod rouškou tmy
Co v noci
Chodí hřích krást
Ještě se mlhy napije
A nepřestane milovat...
Napořád
V ozvěně dní
Co je tak poslední
KDE JMÉNO MÁ.
Publikoval(a):
radek oslov, 26.7.2016