Anotace: ...

boty me toulavé
na špičkách děravé
nohy delší než pameť mám....
stejnou chybu dokola dělávám...
jednou začas jí doběhnu
zvesela se vlastnímu stínu zasměju
na vyšláplou cestu se obuju
eště naposled jí jednou zopakuju

srdce ze skla asi mám
mozajku vzpominek skládám
na 1000 strepu rozbitou
nádhernou Afroditou...
srdce v žáru ohně roztavené
dnes již znovu kamenné

chodím po lesích
běhám po loukách
skáču v oblacích
létám ve hvězdách

kam se ale schoval ten nádherný květ
pro který jsem proletěl celý svět
proč spadla hvězda z nebe
když jsem poznal tebe

již nebudu milovat
ale navždy malovat

Publikoval(a): far man, 15.8.2016