Anotace: Bosé nohy utíkají před světem.

Loukami utíkají ti dva blázni,
bosé nohy se vracejí k zapomenuté hrázi.
Proud řeky odnáší ty bázlivé sny
smích tančí dokola a ukazuje naději pocestným.
Ruce opatrně hladí kůru dubu,
oči jsou zrcadlem pro stříbrnou duhu.

Láska oživuje jarní krajinu,
láska probouzí v srdci hrdinu.
Hrdinu, snílka, ale život samotný, hlavně.
Jak dokáže být opojný, sami nadtím žasnem.
Vzpomínky kvetou v listech břízy,
po dlouhé době znovu porozumíš, kým jsi.
Šťastlivec s jednou kapsou prázdnou a druhou..
šťastlivec s radostí po okraj plnou.

Někdy je lepší udělat krok zpátky,
abychom měli větší rozeběch.
A tak se bosé nohy vracejí k zapomenuté hrázi
v současných záběrech.

Publikoval(a): slzy-deště, 19.8.2016