Anotace: O setkání s nejvyšším upírského řádu.

Sestupuji dolů do podzemí
tam, kde Dragonis je mocí obklopený
v té kobce viděl mnoho duší umírat
první drak, strážce nejvyššího upíra

Zbavený šatstva, oděný jen do své kůže,
nabízím lordu krve možnost věrných služeb
Žádám jen jedno- abych z jeho číše pil
a darem věčnosti, aby mne obdařil

Lačně hledím na vládce, on nezná bolest, smrt
v očích má úplněk a dravost jako Chrt
Do paprsků luny z krytu temnot tiše vyšel
Proč by měl vyhovět mi, rád by nyní slyšel

„Před tebou kníže stínů není třeba lhát
Tobě se nestydím do očí podívat
Dobře víš, ač jsem jen nenápadný šváb,
že také cítím z lidských stvůr ten puch a svrab“

Zdviženým prstem naznačil mi správný směr
Jeho hlas podmanivý přitažlivě zněl
Děkuji za přízeň- co mohl bych chtít více?
Poklekám v koutě potemnělé zpovědnice

Dragonis nespouští mne ze svých přísných očí
Lord Nosferatu černá ústa v krvi smočil
Přisedl blíže, tiše hlesl: „Poslouchám“…
Pochodně zhasly, v tichu zůstal celý chrám

Zasažený sílou moci, jíž ten upír vládne
Neschopen promluvit jsem byl úplně na dně
Kníže to pochopil a ďábelsky se usmál,
tesáky dravce moji bolest z hrdla vysál

Publikoval(a): Count Nosferatu, 20.8.2016