Anotace: .............

Co se to stalo?
Kdo toužil po bolesti?
Proč jen jí na milost bral?

Jak mohl být tak slepý,
tak naivní
a šanci na nohy vstát jí dal.

Nepohrdla možností,
nečekala na nic
a ranila do slabin křehké duše.

Tělo stalo se nehybným
a vědomím teď hýbou pouze
tahy černé tuše.

Vzlyk ticho protíná,
proniká z nitra ven
a nevyslyšen mizí v náruč nezájmu.

Kane slza za slzou,
ústa jen polykají hořkost
a myšlenky vlídné se ztrácejí potajmu.

Oči jsou zavřené,
víčka nechtějí odhalit slabost
a hlava ztěžkla pod přívalem otázek.

Uši slyšet nechtějí,
klapky drží více než pevně,
jako pojistka slouží ze zloby provázek.

Čas jakoby stál,
chvilka věčností se zdá
a bolest se nechce z místa hnout.

Tak zatnu zuby,
ruce v pěsti sevřené
a srdce je odhodlané v boji zahynout...

Publikoval(a): James Libustka, 7.12.2010