Anotace: Piano hraje si své H tony v ulicích.

Ztěžka vracím studený vzduch zpátky na svět,
ten unavený duch uvnitř má dnes na spěch.
Ležím v hlubokém sněhu
v myšlenkách pátrám, jestli má to ještě cenu.
Křišťálové vločky uspávají zem,
v nedočtených knihách vláčím ten bláznivý sen.
Koukám nahoru, obloha šedivá
oslepena „lidskostí“ v prostoru, snad se Bůh často nedívá.

Piano si hraje své H tony v ulicích,
vůně hořkého bouronu vytrácí se nad ránem.
Rozsvěcejí se světla za okny tříd dělnických,
slunce stává se tím uvítacím sopránem.

Kráčíme po dlážděném náměstí
výrazy prázdné s příslibem neřestí..

Publikoval(a): slzy-deště, 3.9.2016