Střepy
Střepy
Jen stálý člověk
má pevnost, sílu,
tunika starověku
spadla z ramen.
Proč dosud chce
člověk býti šálen?
Samota sráží slabé,
posiluje silné.
Často i ty sráží.
Nevinnost je křehká nádoba,
jako láska, jako motýl,
jako květ, prchavá chvíle.
Lípy kvetou pořád stejně,
jen lidské myšlení...
střepiny, každá je jiná -
myšlenky se tříští,
rozbíhají, nikdy nemáš jednu,
indické soustředění,
relaxace, meditace, hypnóza.
To je evropský člověk
rozervaný.
Kolik střepů vytvořily
atomové bomby,
než bylo řečeno i napsáno
hodně zbytečných slov.
Chceme činy, jedno slunce,
hvězdu bez rozervání.
Bude svítit ve dne v noci.
Lidé si budou zatemňovat,
vyjde to levněji.
Publikoval(a):
podnebný, 5.9.2016