Černobílá
Černobílá
Pomalounku ztrácím barvu
jako květy na zácloně,
jako vlasy zmohlé věkem,
a až zmizím, vzpomeň na mě.
Až se duha mého těla
ztratí v černobílou clonu,
vzpomeň si, jaká jsem byla,
a že možná budu znovu.
Je to jen otázka času,
možná dní a možná let,
hněď mých očí a měď vlasů
zkus svým štětcem nanést zpět.
Publikoval(a):
GabrielleT., 11.9.2016