Anotace: prostě Praha matka měst....

Uvězněn mezi dnem a nocí,
Viděl jsem mnoho zvláštních věcí.
Podivné uličky bez oken,
Tajemné stíny pod mostem.
Jak slunko ráno se znova rodí,
Jak probouzí se lidé ze svého snění.
Tam kde kdysi dávno byla tržiště,
Hlasy po nocích hovoří neslyšně.
Na temném nebi svítí hvězd pár ,
Oči však vzhlíží dál.
Dotknou nesmrtelnosti se duši zachce,
Pak s ranním paprskem naděje zhasne.
Jak světlo pouličních lamp,
Když vstavati nakáže náš pán.

Publikoval(a): Ryuk, 11.9.2016