Vzít se nedá
Vzít se nedá
Jsem vrah svých myšlenek
Obraz se rychle mění
Když zůstal zármutek
Co v slib se promění
Možná ta báseň smyslu nemá
To oblaka jsou plná dýmu
Jako ty doteky co sama
Schováš si na příští zimu
To štěstí rychle pozná
Že vlaky tady nestaví
Všednost rychle pozná
Že možná kdo ví
Jen lhář smutek skryje
Je v každém voda živá
To ale hřích ti taje
A dál se mlčí,dál se zpívá
To básníci smutky opouští
V tobě řádek se hledá
Je to malé štěstí
A vzít se nedá.
Publikoval(a):
radek oslov, 12.9.2016