Vzpomínka na budoucnost
Vzpomínka na budoucnost
Anotace: Život člověka ve společnosti, která ho mnohdy nedokáže přijmout, avšak je tu ON, ten, který má ruce otevřené pro všechen život.
Stojím tu sám, cigáro v hubě,
na rohu krám, tvářím se hrubě.
Vlezu do krámu, vytáhnu kilo,
poprosím obsluhu, dejte mi pivo.
Ten prodavač s hrůzou na obočí,
zakývá hlavou a pak se otočí.
Sehne se pod pult, asi bere to pivo,
kdybyste věděli co pak se stalo.
Něco mi letělo kolem mé hlavy,
neměl jsem čas ani užít si slávy.
Najednou spadnu a ani nevím proč,
prosím Boha, ať anděl mi letí na pomoc.
Probudím se, všude rasisté jsou,
v černých kabátech,někam mě vezou,
ptám se jich: Kde prohřešek mám?
Mám černý oči, co se vůbec ptám.
Hitler za to mohl, on byl krví Ďábla,
zpíval jsem pro radost, pro lidi bez práva.
Mé srdce jen spravedlností plálo,
pro lidi a pro naše právo.
Tak sedím v cele, na smrt si čekám,
pro pomoc lidem, na kolena klekám.
Modlím se k Bohu ať dá mi šanci,
když dal Ďáblu, dá i psanci.
Najednou se všechno začne vracet,
celá doba, vše se začne ztrácet.
Stojím před krámem, tak jak předtím,
celý bez sebe, celý se potím!
Uvědomím si! Nemám tu nikoho, mám jen sebe,
ta má duše, ta chce Tebe!
Dojdu domů, do mého bytu,
přemýšlím hned o novém hitu.
Někdy držím tu ostrou kudlu,
nevím sám, kam potom půjdu.
Jeden řez a pak je po mě,
snad ocitnu se v modrý domě.
A tak mlčky dávám svůj život,
zhasíná svíčka, zhasíná knot.
Mám strach a mráz po mě leze,
ostrý nůž se po mé tepně veze.
Krev kape a já zavírám oči,
vidíte sami, co ke smrti stačí.
Nechci nic, nechci ani sebe,
jediné mé přání je zřít Tebe.
Necítím nic, necítím srdce,
já totiž v nebi, vlastně jsem přece.
Je tu jen nebe a uprostřed kruh,
a z něho vyletí, všemocný BŮH.
Nevím to jistě, snad je to hřích,
najednou ale, popadl mě smích.
Stojí tu borec, bílé vlasy,
najednou slyším nějaké hlasy.
Co směješ se mi hříšníku?
Proč vytváříš zde paniku?
Tvá šance dávno utekla,
teď pošlu Tě já do pekla.
Řekl jsem: Já věřil v Boha na zemi,
modlil se i slovami.
Za to všechno co jsem dělal,
Ty do pekla jsi mě poslal!
Věděl jsem však, že Bůh se smiluje,
vím, že On mě hodně miluje.
A tak položil ruku na mé záda,
a vytáhl z nich strašlivého hada!
Zvedl ho nad sebe, rukou ho zmrazil,
tohle je Ďábel,ten Tě zradil!
Všechny ty hříchy co jsi měl v sobě,
vzal můj syn Ježíš a zemřel pro ně!
Teď jsem čistý, teď jsem víc,
Teď můžu říct z plných plic!
JSEM JAKO ON.
Probudím se...probudil mě...
Snad kostelní zvon.
Pomyslel jsem:To byl jen sen,
s Bohem budu až přijde ten den.
Ammar Otman
Publikoval(a):
Ammar, 5.10.2016