Básničky, Poezie, Verše

v

Pandořina skříňka

Pandořina skříňka

Polux Troy Básně » ?nezařazené?

Anotace: Neotvírat :)

Na prstu nosím znamení nekonečna
a mám věčně zdvihnuté obočí v údivu.
V duši obavy a na srdci rána sečná.
Netoužím po pozornosti, obdivu.

Ráda jsem schovaná za svými slovy.
Věřím v lásku na věky.
Po nocích vyhlížím oči soví,
na měsíc civím bezdechá, bezděky.

Sílím láskou.
Tou bez konce co nemá překážky.
Naše osudy jsou jen něčí sázkou.
Pláču, řasy mám vlhké jako křídla vážky.

Pokušení má rozeklaný jazyk.
Přitahuje mně ta hadí kůže kolem krku.
Možná i nenávist je jen zlozvyk
a nikdo neprojde životem bez ústrků.

Pořád ještě mi studem červenají tváře,
ale už umím upéct buchty jako babička.
A párkrát jsem už potkala svaté bez svatozáře.
Jak dlouho ještě zůstane zavřená
ta moje Pandořina krabička?
Publikoval(a): Polux Troy, 6.10.2016
Přečteno (79x)
Tipy (23) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Klarineb, Count Nosferatu, Mirastus, Desiré, Tomshi, Lipová, slunečnice69, podnebný, Bezhlavý rytíř, děda včela

Spodek

Stránka generována 22.11.2024 10:00
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti