Anotace: Hledám ji ztracenou v lidech všech

Úzkost sžírá, city žádné,
slabá víra v duši plane.
A tu náhle srdce vzplane,
pomaleji chřadne.

Život vráz, vlévá se do žil jako řeka,
cestě dá směr,
která však k bolesti naláká člověka,
mladého.

Po cukru sůl, po skořici pepř.
Zle mi je.
Hledám ji ztracenou v lidech všech,
až našel jsem.
Však ne tu, co hledal jsem.

Stesk a oheň drtí moje srdce,
mé city, mne.
Asi jsem už dospěl.
Slzy pryč, hlas klidný,
odcházím.

Leč dětská duše moje podrží mě v citech,
kterých mě svět odrazuje.
Snad vrátí se
a moje srdce vzplane.

Publikoval(a): Jan Čáp, 7.10.2016