Anotace: xxx

Ostnatým drátem zahalena
v závoji mlhy tiše sní,
je nepřístupná mladá žena
a žádné dítě není s ní.

Nemůže to ani jinak býti,
zlomky vteřin jí plní čas
a protiatomovou sítí
je zastřen její hebký vlas.

Zahradní nůžky neužity,
u růží stonky s trny jsou,
horoucí srdce a milostné city
mizí pod černou oblohou.

Ty chladné mozky nenávisti
atomy lásky roztaví,
svým počínáním jsou si jisti,
těžko se lidstvo uzdraví.

Publikoval(a): podnebný, 12.10.2016