Bloudění do ztracena
Bloudění do ztracena
Anotace: ................
kdo jsem? Větev jež povolí
hledám, slova jež přebolí
cestou do ztracena bloudím
jako řeka ztrácející se hroutím
hledám mlhu, hledám dým
najdu cestu, najdu stín
nenajdu li nic
jsem ztracen někde pryč.
ticho! spí ty lesy
vlasy polapeny v prázdnotě
bloudí oči, této cesty
v zrcadlech tváří
na slídivém pochodě
perly lesku září.
objevuji důvody
proč cesty konec se v prázdnotě odráží
zamčené přeludy
že nebloudím?
a domů vyrážím?
stromy okopané
mlha a dým
v díře zakopané
mého já stín
opravdu? Jsem ztracen pryč
nenacházím kompromis
hlas vzdálený radí: to prolomíš.
již žádné rady nepříjmám
stíny mé odmítám
já tulák nebloudím
nepřiznám se, k smrti odsoudím.
až u studny jež spí
vody stínů sní
zabloudil jsme k vám
dolů spadl sám
nemotorně vyčerpaný
vlastním stínem polapený.
o pomoci nedovolal jsem se
ve své vlastní cestě
utopil jsem se
našel jsem tu cestu jež mé vědomí hledalo
nebo duši bloudění smrti předalo
Kdo ví..
Publikoval(a):
Mr.Lonely, 16.10.2016