průzračná noc
průzračná noc
Na hedvábném papíru rozhoupáváš mou minulost
v odrazu opálových střepů jsme si blíž
i posledních pár papírků vyslaných z rozmaru
našlo si opuštěné schránky.
A my dva jsme vichřice na poušti bez písku
která v minutě po půlnoci voní perníkem
jen mlha kolem tvé hlavy je chlebem pro mou poezii
pocit bezpečí vysoko nad milostným záchvěvem.
A jak si převracíš slova nepřestávám věřit
že v každém hrnečku voní jiné koření
že umíš splétat modré kořeny stromů
aby se zatím světlo rozpadlo na špendlíky
tichý sluha vysypal zvadlé květy do noci
a my jsme mohli v klidu spát.
Publikoval(a):
Lugilla, 28.10.2016