Anotace: Asi mluví sama za sebe.

Vysoká věž na pobřeží,
věčně temný obzor střeží.
Věž stavěná z popela,
kéž by touha zemřela!

Vysoká věž na pobřeží,
zoufalce si v sobě drží.
Léta tam je jen on sám,
ve tmě k zemi připoután.

Smutkem sám sebe týrá,
touha nesplněná jej zžírá.
Touha po tvém objetí,
nebo aspoň po smrti.

Střep do srdce zarýt si nebál se,
a myslel při tom na tebe.
Vstříci nekonečné nicotě vydal se,
už na vždy je bez tebe.

Vysoká věž na pobřeží,
mrtvolu si v sobě střeží.
Věž stavěná z popela,
ty jsi naději mu zabila.

Publikoval(a): Crosis, 31.10.2016