Anotace: báseň, za gramat. opravu děkuju Magice, která včas zasáhla než jsem mohl přehlédnout zásadní chyby. ;)

topím se.
Chystám se k nádechu,
nejde to.
Chybí mi oxygen,
nedá se chytit,
ani čas zastavit.
Jsem lapen,
ve vodní hlubině.

myslím na chvíle,
kdy měl jsem volbu,
dusit se smíchem,
když četl jsem z tváří,
odměřenost výsměchu a žel.

Když byl jsem lehký,
jako zrnko písku,
rozléval se tebou,
na tvých rtech.
Potom končil žhavý,
coby ohnivý plamen,
suchých lesních klád,
co vznítily se v bouři.

Jak jen nemám rád,
ty živly, co smíchaly,
moje duté tváře
a daly tvar těm,
zbytečně nenasytným rtům.
prvotní básníkův sten.


Těch slov,
co zvonila,
v mých
uších.

Publikoval(a): G. Dorian, 1.11.2016