Anotace: zavíráš taky někdy oči?

Nedokážu vidět přes sebe,
tak zavírám oči, ty modrý svoje oči
a kupředu hladový srdce žene mě.
Kolem ty samé příběhy se točí,
stopy ve dne lidské, v šeru vlčí.
Příběhy jsou bez zvuku,
jen se do archivu točí.
Pro nic je tolik povyku a
na skutečnost lidé mlčí.
Vede mne instinkt duše
co neodpovídá na prázdné ozvěny
ten plachý instinkt duše,
do nějž jsou pastelové tóny vcítěny.
Mlhavé obrazy nechávám pro Vás,
co držíte za jeden provaz.
Nevíte sice kam vlastně jdete,
je to však zajeté žezlo několikaleté.
Vaše oči ožívají jen sporadicky,
tudíž je „lepší“ vidět vše ironicky.
Kdo nežije, bledne v nahromaděném kompostu,
kdo žije, upíjí z okamžiků, ze skvostů.

Publikoval(a): slzy-deště, 4.11.2016