Za výlohou
Za výlohou
Vidím kroky lidí jdoucích kamkoliv
kamkoliv kam je život nese
každý z nich spěchá, život utíká, zdá se
tady za výlohou, stojí, ať děje se cokoliv
Mé ruce chladnou a mé tělo chřadne
jako každá jarní květina i má láska k tobě vadne
můj čas je klidný a stálý jako hladina rybníku letního dne
je dlouhý a smutný , prázdný a osamělý
protože přichází uvědomění, že opustil jsi mne
a má láska či tvá už zde více není
A tvé krásne oči, karamelovou barvu měly
A tvé plné rty, hebké jako ten nejjemnější samet byly
Ale jako oči tvé by mě již neviděly a tvé rty oněměly
Najednou si pryč a já nevím kde jsi
proč znovu jsi me opustil
kde jsi, kdo ví, ale se mnou již nejsi..
Publikoval(a):
VerunkaG, 7.11.2016