Usmíření
Usmíření
Mezi hrdostí a něhou
nitro mé se rozpíná
nad hladinou bezebřehou
roztrhává křídla svá
lehké peří z něho letí
k slunci dál a k nebi výš
nade všechna rozepětí
kde už dálek nevidíš
Jeho drobné tiché chvění
přece kdes ve hloubce zní
kde už více sváru není
všechno náhle v mysli mění
prudký cit jenž bouři dní
proplul v přístav usmíření
Publikoval(a):
podnebný, 8.11.2016