Život je poezie v experimentu
Život je poezie v experimentu
koule zasyčela
a pootočila se
do prostoru ke mně
proniklo pološero
bázlivě
ohmatávalo stěny
šouralo se po podlaze
zavadilo o strop
když se dotklo mých nohou
ucuklo
snad nečekalo, že v téhle díře
najde zrovna mě se svíčkou
ta jasně a lehce svítila
pološero se na ní dívalo
a čekalo
když koule podruhé zasyčela
už jsem tušil
že se znova pootočí
vplulo polojasno
pomalu se plnilo sama sebou
jemně tlačilo stíny do koutů
bylo mi najednou nějak víc teplo
zkoumavě jsem pozoroval svou svíčku
jen tak poblikávala
se vzrůstajícím klidem jsem se těšil
až se koule pootočí
potřetí a naposledy
stalo se
vstoupilo jasno
a vypilo všechny stíny
..
Publikoval(a):
CeP, 13.11.2016