Anotace: Anotace.....stručný popis!

Dělí nás ohromná dálka, skrz kterou pamět' ztrácím.
Večer, jak usínám samotný, ráno, když snídám...
Za sebou veškerou minulost kácím
a jako ten nuzný se pro lásku vracím,
však svou hrdost si jako král hlidám.

Dělí nás hluboká propast a přece slyším Tvůj dech.
Možná , že ozvěna, či ptáci se budí..?
Prosím Tě neplakej! Už toho nech!
Mokrá a prochladlá? Byl by to pech,
obejmout čertici, která tak studí.

Dělí nás rozdílná povaha a nevěřím v zladění duší.
Proč jsem si tedy jist, že Ty jsi ta pravá?
Tvé srdce najednou tak silně buší,
duše, ta pojednou spojení tuší
a štěstí nám do vlasů jako déšt' padá.

Dělí nás už jen pár kroků a nevím, kdo první vykročí.
Možná, že čekám jen, až zraky se spojí,
nebo se bojím, že něco nás zaskočí?
Snažím se dívat se hluboce do očí....

Vidím, že i Ty jsi ta, co se bojí.

Publikoval(a): Paol, 20.11.2016