Zírání do zdi
Zírání do zdi
Zajímalo by mě
kde sedávají sádrové holubičky z hrobů
když se nikdo nedívá
a jestli třeba občas Kristus sleze z kříže
a jde si dát cigaretu
Jestli si kožešina pamatuje
že kdysi byla zvíře
a jestli třeba za sebou lidi
nechávají nitě, kudy se pohnou
jako v Mínotaurově bludišti
a svět je bludiště
a Mínotaura
jsme si vymysleli
abychom měli před čím pořád uhýbat do stran
Zajímalo by mě
jestli by se podle těch nití
mohlo vystopovat pozpátku naše dětství
jestli třeba každý člověk není
obraceč času
(ale někteří lidé jsou rozhodně obraceči
slov)
Zajímalo by mě
kam se schovávají něžní lidé
před námi ostatními, co si jich neumíme
vážit, zajímalo by mě
jak hluboko do kapes si strkají
hebké jehněčí dlaně
že nezhrubnou od okolního světa
Zajímalo by mě
proč mají zvířata tak obrovské oči
a proč ty naše vypadají stejně
jen když máme strach
zajímalo by mě
jestli by se všechny pocity
daly srazit na nějaký primární prapocit
ze kterého všechny vyvstávají
a kolik lidí na internetu by hlasovalo
že to určitě je láska
a když láska
tak by mě zajímalo
k čemu
ke komu
Ke mně
k tobě
k jiným
k lesu
k lidem?
ke světu obecně
ke kosmu
k rodině
k životu
k Bohu
k iluzi nelásky k životu
k iluzi nelásky k lidem
k iluzi nelásky sama k sobě
k iluzi neexistence Boha
k minulosti
k tomu, co není
k potenciálu toho, co být může
k dětem
ke psům
k dešti
k podzimu
k iluzím ve vlastní hlavě
o všem z výše jmenovaného
k myším.
Publikoval(a):
Poutníček, 24.11.2016