Nebeské koráby
Nebeské koráby
ležím si pod stromem
s pohledem do koruny
svět zdá se obrácen na nebi vidím čluny
vítr je kolíbá
na modrém oceánu
sen někdy začíná teprve pozdě k ránu
s plnými plachtami
za obzor kamsi míří
v ráhnoví bezhlučně létají netopýři
zpěněná oblaka
hrnou se přes paluby
s kormidlem zlomeným plující do záhuby
zabalen v povijan
uložen do kolíbky
v paměti zůstaly mlhavě drobné střípky
na pohled do nebe
houpání vlnolamu
v tom někdo otevřel bránu do hlavolamu
..
Publikoval(a):
CeP, 24.11.2016