Bez jména
Bez jména
Vjemy letí rychle, zároveň
se stíny nad krajem,
které neuhlídám ani nestíhám…
A nejsou líbivé, vůbec ne,
zlámané loukotě,
v písku zabředlá ložiska.
Jen slzy opisují svět,
v neznámé spirále,
pod černou klenbou hvězd.
A když mimo ně nic už nezbývá,
nebo pro ně snad,
slyším, jak někdo říká...
prostá a kratičká je cesta,
zhruba 30 čísel,
z hlavy do srdce…
Publikoval(a):
Gaia., 27.11.2016