Anotace: Tak nevím, co s tím?

Lesy na zvlněných kopcích
ve dnech i nocích zamlžené,
s vlhkými a prázdnými cestami.
Jsou moje ticho a já jejich mlčení.

Kypré a oblé louky voní travou
a stovky malých květů se kývou
ve dni novoluní, v polovině měsíce, ve dni plodnosti.

Slyším šum listů a jehlic,
cítím vodní částky ve vzduchu
a vidím všechnu tu zelenou krásu.
Všechno se mísí, víří a tančí.

Je to poslední místo, kde ještě můžu zůstat
zapomenutá, okouzlená a přesažená
- snad nezůstalo, ztracené, už jen ve mně samé.

Publikoval(a): Mari13, 29.11.2016