Anotace: ten konec se mi nepovedl, protože to směřovalo do opravdu hluboký depky, na kterou asi sám nejsem stavěnej ... Má to několik alternativ, mno ...

mám rád, když jemně prší
jen stojím pod návrším
a kapky Tvůj dotek smývají
co vtiskl jsem si potají

smutky mých dvojníků
jakoby přišly odnikud,
přilévám do hlavy rum
a hlásím se k barbarům

protože zmatek co v hlavě mám
dráždím, když se usmívám

a pláču, když prší ...

Publikoval(a): Marcone, 5.12.2016