Anotace: Nejen o výletech do vesmíru, ale taky o Mendělejevovi.

Hlubiny propastí a nad nimi Země,
kolem dokola modravý nach,
atomy zářivě zmírají ve tmě,
rozpadají se v kosmický prach.

Nade vším tiše vznáší se žena,
kolébá slunce v černých tmách,
pravda je bez tíže obrácena,
blíží se přistání na hvězdách.

Ozvěnou zdáli další koráb pípá,
co letí na Venuši cudnou,
je na něm hvězda pěticípá,
i ostatní vždy v červáncích zrudnou.

Znovu se noří do tajů Země,
v magmatu jejím je ohnivě psáno:
pod sluncem není nic nového ve mně,
pod sluncem ne, však nad sluncem ano.

Dokáže-li člověk vesmír rozhořet,
bude šťasten spolu se všemi,
jediný člověk změnil celý svět,
jediný atom i život na Zemi.

Publikoval(a): podnebný, 14.12.2016