Darovaná
Darovaná
Něžné jitro se prodírá sněhem,
obzor v širokém obětí třímá,
čas, ten zdá se být utopen medem,
když se sladce a pomalu vleče, já snívám.
Jak nad adventní svící zloba taje,
když venku čistý, ostrý vítr vane.
Lidé snaží se odčinit své hříchy,
milé úsměvy září ulicí,
po večerech všichni lámou se smíchy
a po městě line se teplo z krbů vonících.
Stříbrná světla na domcích blýskají
jako tisíce maličkých střípků z hvězd,
vánoční pohodou i tebe si získají,
a pomohou ti vydat se tou nejlepší z cest.
Publikoval(a):
Annie F., 20.12.2016