Anotace: ... druhá hnusná. A podotýkám, že mi nikdo nic neudělal a jsem v pořádku :-).

Naše vztahy dostávají chemo:
je nám zle a zvracíme a příšerně se bojíme
bolesti, samoty a konce.
Nebudou žádné zvony,
jen vzduchem a krví létají drony.

Ten děs, že jednou zůstanem jako děti,
bez mámy a táty,
ten děs ze ztráty, ten děs ze smrti.

A pak to přijde,
hrůza nás praští do hrudi.
Nikdo nehladí roztřískaná žebra,
dýchat dusí, žít je k nepřežití.
Plus radost z volnosti
zmražuje do nitra kostí,
až k roztříštěnosti.

Jen vzadu dole vykukuje naděje,
že když to všechno přežijem,
s někým pár Silvestrů prožijem.

Publikoval(a): Mari13, 27.12.2016