Anotace: Nikdy se nevzdávat

Vycházím z chýše,
čumím do nebe,
kde vidím hvězdy výše.
Jsem z pralesní říše,
vypadám k světu,
pod nosem chlup,
holuba jsem slup,
zkroucený trup,
uprostřed těla vychází zvuk.


Musím vzbudit tu čůzu,
ať si vezme z kůže blůzu
a zakryje tu visící hrůzu.
V posteli samice,
dětí v kmeni má nejvíce.


Tak kde je náš kmen,
jdeme na lov a sběr.
Vem ten kyj,
který jsem vyrobil.
Co odkryjeme keř,
vidíme tam zvěř,
jak na planině se pase,
bude žrádlo zase.


Vzali jsme sebou vrš,
snad v ní ryby budou už.
Vyskočil jsem, zařval a zase,
uteklo mi prase.
Chytili jsme jednu rybu,
vzal jsem ji pazourkem přes hubu,
třásla se víc a víc,
tak jsem ji naložil
a nezbylo z ní nic.


Zítra bude líp,
vyrobil jsem luk a šíp.
Začíná se stmívat,
synu udržuješ oheň,
jdu spát a přestaň blbě zírat.
Ráno vstanu,
přehnu tu svou pannu.
Slunce svítá,
nejstarší syn děti sčítá.
Přihodíme dřevo do ohniště
a vyrážíme k lesotundrám do bojiště.

Pst!!! něco se k nám blíží,
vyskočím zařvu,
ale není to prase,
něco tak velkého běží k nám,
zdrhejte všichni ať nám to neublíží.
V tom to zmizelo nevím kam,
musíme to najít
a nějak to zabít.

Před námi jáma,
a v ní ten obr,
kyjem ho uspíme,
jak ho ven dostaneme nevíme
a tak jdeme zase
zkusit chytit prase.
Celý den čekáme,
zase nic nemáme

Po cestě domů,
zkontrolujeme vrš,
v ní jsou dvě ryby,
konečně už.

Přišel jsem do chýše,
na kožich povalil,
začal snít,
budeme zítra k obědu,
na ohni obra mít.

Zítra jdeme za obrem zase
místo obra, v jámě kobra
a na nás vyběhlo to prase.

Na nohy vyskočil, vedle panny probudil
musel jsem vstát, začít se smát
však jsem luk a šíp vyrobil
dnes budeme obra k večeři žrát.

Publikoval(a): El Freeman, 1.1.2017