Koukám, koukám
Koukám, koukám
Koukám, koukám na ten svět,
někdy chci i hned křičet,
kam ty světe, kam to kráčíš,
proč se na nás občas mračíš.
Stále slyším samé stesky,
myslím si však, že je hezký,
kdo si stále stěžuje,
jen živoří – nežije.
Nenuťme se rychle žít,
pokusme se zastavit,
vždyť jsme lidé a ne věc,
domluvme se v klidu přec.
Když se dívám na ten svět,
samý shon a samý spěch,
kde kdo chce mít jen peníze,
být slavný a mít úspěch.
Pokrok, ten zastavit se nedá,
je dobře, když se hledá,
dělejme vše v souvislostech,
ne někomu – na všech postech.
Koukám, koukám na ten svět,
chce se mi i zakřičet,
života si užívejme,
dobrý pocit z něho mějme.!
Publikoval(a):
děda včela, 6.1.2017