Anotace: ...

Obracím vteřiny do slov v nás
Já potichu sčítám samotu krás
Zázraky všednosti, moře v přístavu
Jsem robinson ve světle,v jiném stavu

Kdo tohle pochopí a křičí
Že jen lháři nebrečí
To světlo se příliš rychle opije
Když zbude,zbude naděje

Je plno příběhu,románu i čas
Postaví před snílky Hráz
Z vlastního zapomnění
Do snu,Neprobuzení

Jen slepí ptáci tady nezpívají
Když vlny přání omyjí
Tu nenapsanou nevinnost ve světle
Když nahý stín usnul s láhví v křesle

Nikdy neřekne:Proč sis lhal
A dál a dál... se jeho svět tolik vzdaloval
aby zas objevoval ta rána v beznadějí
co se životu i smrti vzdalují

Ty slepé myšlenky,o tom se nikdy nezdá
Co zbude za karty,kdo je rozdá?
Obracím vteřiny,do slov i krás
Hledám zas náhrady,co zbude z nás?

Publikoval(a): radek oslov, 7.1.2017