Anotace: Všechno má své meze(ví, kdo tudy leze)

Co bylo včera ?
Sebe se ptám a znejistím,
když za ranního šera
procitám někde pod listím

Sako zlité nočním kafem,
dopíjím svůj hořký kalich,
náhrobky s epitafem
a podrážky pozůstalých

Chtěl bych se postavit do latě
s málem se živý spokojí
nade mnou nápis ve zlatě
ODPOČÍVEJ V POKOJI

Tíseň mě bodá do hrudníku,
já pořád ještě pod listím,
držíce se obrubníku
do zad hřeje podlý stín

Zkouším vstát - jde to ztuha,
opodál stařenka vetchá
Pohřební věnec - na něm stuha
BUDIŽ TI ZEMĚ LEHKÁ

Přemýšlím kudy ven,
za zády stále smích,
sunu se dále hřbitovem
mezi jmény zemřelých

Už klíží se mi víčka,
ruce krátce zazebou,
pak hřbitovní svíčka
SPI SLADCE za sebou

Jak je tu zvykem mrtvolně bledý,
dál a dál se pořád ploužím,
míjím závěje, zmrazky, ledy
vyhýbám se ztuhlým(loužím)

Připomínám kapra nebo štiku
prazvláštními pohyby,
zoufale ptám se nebožtíků
- neodpoví, ale co kdyby

Velebím cestičky jak prima jsou,
zdobené po stranách mechem,
za chvíli s mrtvolnou grimasou
a taky u konce s dechem

Couvám a nohama hrabu
při první z nočních můr,
že podoben velkému krabu
bezpečně vítězím v Olšany tour

Břicho mám od krve a duši nejistou,
vpřed mě stále cosi žene,
proti své vůli jsem turistou,
co plazí se po červené

Vidina strohá
zavíří ve spánku
pes o třech nohách
"Pojd´ ke mně, Verpánku"

Dopadám na hroudu,
směje se hrobník:
Jste podobný velbloudu,
taky mimochodník

Hlasem batolete
zaševelím tence
Mě nenajdete,
jsem ztracená existence

Teď už poslední vůli jen,
opouštím Tě, světe
Jak říkáme my s Juliem:
Měl jsem vás rád. Bděte!

Publikoval(a): Plachta na lachtana, 8.1.2017