Anotace: Náhody a setkání...

Prý ve víně je pravda
ale kolik ho má být
aby bylo zcela zjevné
co láskou srdce opojené
už více nechce zahalit

Chci utopit smutek
či k radosti se propít
neřešit, co přinese zítřejší den
užít ten okamžik, co osud nám poskyt
být možná jeden v druhém objeven

Tak koukám ti do očí
jak krásně se smějí
a ruce tvé konečně hladí mou tvář
cítím jak putují, jak měkce mě hřejí
hlavu svou položím vedle tvé na polštář

...a ty ráno v hlavě zmatek máš...

Publikoval(a): ProstěLu, 14.1.2017