Anotace: Patnáct minut a srdeční křeč, byl můj popud, tichý řev!

Snad každou růži svírat v ruce,
a cítit jejich vůni,
pořezat se o trní prudce,
a zranit se nejen v dlani.

Pryč, myšlenko .... pryč,
zanechala jsi již mnoha ran,
hladíš jako bič,
ty, ty, ty jsi pouhý klam.

Publikoval(a): Hlučné ticho, 8.1.2011