Drahá pochybnosti!
Drahá pochybnosti!
V lehkosti přítomnosti
praští sloupoví ze slonové kosti
pod tíhou těžkých pravd.
A čilá, neodbytná sestra
zdravá Pochybnost
skotačí u jejich pat,
jež zvonivým smíchem podřezává.
Někdo mává,
odevzdávám
jediné, co mám,
nevlastním, neznám, neovládám.
Na horizontu vědomí
šmouha světla vrytá,
už nejde nevnímat,
není možné dál uhýbat,
když svítá...
Publikoval(a):
Gaia., 28.1.2017