Anotace: jen ...

když písmena v agónii
smutně nahá opouští pero,
slova přimrzají k papíru
a bolestí řvou tak mlčky
až inkoustem vibruje husí kůže

háčky a čárky se dusí a třou
ve zdánlivě klidných tazích
třesoucích se prstů
mláděte s žehravou duší

který marně vkládá houslový paklíč
do tmavomodrých písmen zmírajících

Publikoval(a): Marcone, 2.2.2017