Anotace: ...a zase pro děti

Víte, lidi, co se stalo?
To vám nemá obdoby!
Mezi dětmi zjistily se
nové vzácné choroby.

Když táta křičí: „Kdo to rozbil?“
Tiše říkám: „To já ne.“
Je mi jasné, že mě dneska
zapíravka nemine.

Máma na mě rázně volá,
chce, abych se z gauče zvedla.
To vám povím, nechce se mi,
lenivka zas na mě sedla.

Vlevo nic a vpravo taky,
prohledávám celý byt,
hledám ňamky, je to jasné,
mlsnózu já musím mít.

Kde to je? Kam jsem to dala?
Všechno hledám zas a zas.
Je to hrůza – čurbesída
drží se mě jako ďas.

Když mi mamka něco říká,
řeknu: „I ne“, to já vím.
Odseknu jí, no a přitom
odmlouvavkou ochořím.

Ve třídě byl dneska rozruch,
houba z okna vypadla,
kluci se tam totiž prali,
mlátivka je přepadla.

Zjistilo se, že nemoci
nejsou žádná novinka,
trpěl jimi děda s babi,
tatínek i maminka.

Nebojte se o nás, lidi,
nemějte strach, milí páni,
nejsou vůbec nebezpečné,
jen na ně není očkování.

Publikoval(a): Bíbí Ája, 7.2.2017